To už je vážně moc. Srovnávat jeden z nejlepších fotoaparátů všech dob, Nikon D800 v hodnotě přes 60000 s Fuji X-E1 za nějakých 15000? Naprosto souhlasím.Proč jsem se tedy do něčeho takového pustil? Žádná záhada. Měl jsem doma něco přes týden od známého Nikon D800, abych mu ho i s hromadou objektivů a dalšího příslušenství pomohl prodat. A protože jsem už rok neměl doma nejen Nikon, ale ani žádnou jinou zrcadlovku, samozřejmě se mi zachtělo si to všechno znovu osáhnout a jisté srovnání se nabízelo samo. Mimo jiné i proto, že Nikon D800 by zcela jistě byl mým dalším krokem, kdybych z D700 pokračoval dál a výš v linii Nikonu.Co by mě čekalo? Opět full frame snímač, středoformát připomínající rozlišení 36 megapixelů místo stávajících 12, kvalitní video (místo žádného). A opět přes 60000 investice do těla fotoaparátu. To je ve zkratce asi všechno.Že jsem si zvolil jinou cestu a šel do malé bezzrcadlovky Fujifilm X-E1, to už je dnes celkem profláklá věc. Investice (do těla) hluboko pod 20000, 16 megapixelů, video to má, je použitelné, ale není to zrovna chlouba tohoto fotopřístroje. Jak by se ti dva vůbec mohli srovnávat?

Jenže to vám nedá. To nutkání pohrát si s tím a třeba si i pokorně přiznat, že jste možná mohli být jinde. Nebo ne?

FUJI JE POMALÉ

Původní záměr byl zaměřit se hlavně na srovnání rychlosti ostření. Já vím, že jsou zrcadlovky s kvalitními objektivy rychlejší, jenže obecně panuje mýtus, že ty Fujiny hledají a hledají, než někam zaostří. Proto jsem se rozhodl provést srovnávací test, jehož cílem nebylo nějak dokazovat, že by oba fotoaparáty byly stejně rychlé, ale konečně prakticky ukázat, jak velký rozdíl to vlastně je.

Testovat něco jiného mi přišlo téměř zbytečné, protože D800 se téměř ve všech bodech rýsoval jako jasný vítěz. Přesto jsem několik dalších testů udělal, abych viděl, o kolik vede…

Dost řečí, jdeme na to.

ROZMĚRY A HMOTNOST

FujiFilm X-E1: 129×74.9×38.3 mm, 350 gramů
Nikon D800: 146x123x81.5 mm, 1000 gramů

Fujifilm X-E1 je o 12 % (17 mm) užší, o 39 % (48,1 mm) kratší, o 53 % (43,2 mm) nižší a má o 65 % (650 g) nižší hmotnost než Nikon D800.
Tyhle informace jsou krásně zpracované na webu CameraSize.com – doporučuji.

Bod pro Fuji – v tomto případě to ale bylo jasné a lehké, jdeme dál.

CENA

Uvádím nejnižší ceny, jaké jsem našel (listopad 2014), průměrné ceny jsou cca o 2 – 3 tisíce vyšší.
Fujifilm X-E1 – 13600 Kč
Nikon D800 – 59000 Kč

Druhý bod pro Fuji, ale opět známý fakt.

SNÍMAČ

Full frame – zaklínadlo a svatý grál fotografů. Sám jsem před rokem tvrdil, že to bez něj nejde a ani teď netvrdím, že by na něm bylo cokoliv špatně, i když mi nechybí. V minulosti totiž nebyl jen o menší hloubce ostrosti, ale také o naprosto jiné kvalitě obrazu. Doba se mění…

Nikon D800 full frame snímač samozřejmě má, Fujifilm X-E1 jako (zatím) všechny X Fujiny je osazen menším APS-C. Dnešní článek není o výhodách a nevýhodách full frame proti APS-C.

Bod pro Nikon.

ROZLIŠENÍ

Nikon D800 – 36 megapixelů
Fujifilm X-E1 – 16 megapixelů

Na první pohled jednoznačné vítězství Nikonu. Obraz z D800 je 2,25krát větší než z X-E1. To je ale zároveň častým tématem polemik, pro někoho je například takové rozlišení odrazující. K čemu to je? Zastánci odpovídají, že například pro možnost dělat velké zvětšeniny nebo větší svobodu při výřezu – ano, na plochu fotky z D800 se vejdou dvě z X-E1 a ještě zbydou 4 megapixely. Odpůrci tvrdí (a já s nimi souhlasím), že velké zvětšeniny jdou dělat i z daleko menšího rozlišení.

Dalším názorem proti je velikost dat. Průměrný jpg soubor z D800 má cca 12 – 14 MB, raw kolem 40 MB. Jpg z X-E1 jsou většinou pod 5 MB a raw kolem 15 MB. Tenhle rozdíl je samozřejmě znát na době kopírování souborů, spotřebě místa na kartách a discích, náročnosti na paměť a výkon počítače atd.
No a další, možná nejzávažnější, argument proti je ten, že elektronika předběhla optiku a že současné objektivy nejsou schopny takové rozlišení kvalitně nakrmit. Tvrdí se, že kvalitně zvládají rozlišení přibližně do 25 megapixelů.

Nechme ale zatím tyto polemiky stranou a přiznejme …

Druhý bod pro Nikon.

Jen pro pořádek – skóre je v tuto chvíli 2:2.

OBRAZOVÁ KVALITA

Tuto část musím rozdělit na dvě, pochopíte. V první části se budu věnovat fotografiím v dobrých světelných podmínkách, tedy tak, abych mohl maximálně využít potenciál obou fotoaparátů.

Fotil jsem stejné scény se stejným nebo co nejvíce podobným nastavením a snažil jsem se používat na obou fotoaparátech podobné objektivy. Když jsem měl na Nikonu 28 mm/F1.8, zvolil jsem pro Fuji 23 mm/F1.4 (ekvivalent 35 mm, nic bližšího jsem neměl), proti Nikonu 50 mm/F1.4 jsem postavil Fujifilm 35 mm/F1.4 (ekvivalent 52,5 mm), v jednom případě 56 mm/F1.2 (ekvivalent 85 mm).

Nejdříve jsem fotil modelku „na plnou díru“, tzn. s maximálně otevřenou clonou. Obě neupravené (a nedoostřené) fotografie poskytují téměř shodnou kvalitu a obě se zdají krásně ostré (ostřím vždy na oči).

Po zvětšení na 100 % jsou ale fotografie z D800 výrazně horší. Můj první dojem byl, že jsou mázlé (nebyly) nebo že jsem zaostřil jinam (nezaostřil). Také mě napadlo, že objektiv opravdu nestíhá kvalitou obrovské rozlišení snímače. Pravda je jednodušší, na plnou díru je kresba objektivu 28/1.8 příšerně měkká.

Pro další pokusy jsem použil legendární Nikon 50/1.4 a na Fuji 35/1.4 a 56/1.2. Při focení s maximálně otevřenou clonou jsou výsledky z 50/1.4 mnohem lepší (ostřejší) než z 28/1.8, ale pořád mi Fuji objektivy přijdou ostřejší a navíc u Nikonu pozoruji větší sklony k chromatické aberaci.

Po zavření clony na F4.0 došlo k výraznému zlepšení (vyrovnání?) a při cloně F8.0 je už ostrý každý vlásek. A s rozlišením 36 megapixelů. Nemám tedy pocit, že by nebylo možné toto velké rozlišení slušně opticky „nakrmit“. Na plnou díru to ale bylo zklamání.

Pozn.: bylo mi sděleno, že k D800 není doporučen objektiv 50/1.4, ale 58/1.4 – výsledky tady se samozřejmě týkají jen dvou výše uvedených objektivů.

Bod pro Fuji – rozlišení, nerozlišení, Fuji XF skla kreslí krásně od maximálně otevřené clony.

VYSOKÉ ISO A ŠUM

Oba přístroje se chlubí mimořádnou kvalitou obrazu při špatných světelných podmínkách, kdy je nutné nastavit vyšší citlivost (ISO). Když fotíte na film, můžete si skutečně koupit film s vyšší hodnotou ISO, tzn. citlivější na světlo. V případě digitálních fotoaparátů je to trochu jinak. Žádný film tu není a snímač má běžně pevně danou citlivost, odpovídající přibližně ISO 200. Citlivost snímače se nemění ani v případě, že si navolíte vyšší hodnotu. To prostě nejde. Snímá se pořád na stejnou hodnotu, ale obraz je pak zesílen tak, aby odpovídal vámi nastavené hodnotě citlivosti. Ale pryč s teorií …

Nefotil jsem po jednotlivých krocích ISO, udělal jsem jen snímek na ISO 200 (je ve videu) a druhou fotografii jsem pořídil s kritickou hodnotou citlivosti ISO 6400. Předem připomínám, že ani jedna z fotografií není nijak zbavena šumu, takhle jsem je dostal z fotoaparátů.

Fotografie zmenšené pro internet jsou nádherné a v menších rozměrech by se bez problému daly i tisknout. Menším rozměrem nemyslím 13×9, ale výrazně větší tisky. Jen bych z nich nechtěl dělat velké zvětšeniny – i když i to by šlo třeba s nějakou street nebo dokumentární tématikou, v mém žánru raději ne.

Jdeme na zvětšení. A tady přišel šok. Moje chudinka X-E1 zcela nekompromisně porazila D800. Máme tu ale další známou polemiku …

Ta „trocha“ šumu navíc se ztratí díky obrovskému rozlišení. V překladu to znamená, že když budete chtít z obou fotoaparátů vytisknout stejně velkou fotku, budete třeba muset tu z D800 zmenšit (zmenší se i šum) a z X-E1 zvětšit (a zvětšit i šum).

Udělal jsem to – zmenšil jsem fotku z D800 na 16 MPx. Fuji stále vede.

Zvětšil jsem fotku z X-E1 na 36 MPx. Pořád vede. Obrazová kvalita Fuji je neskutečná.

(poznámka: z několika stran jsem na výsledek tohoto testu dostal kritiku různého typu, porovnejte si tedy šum při různých hodnotách ISO v raw i jpg sami na DPreview)

Bod pro Fuji (bez pardonu). Skóre 4:2 pro Fuji.

HLEDÁČEK

Už Nikon D700 měl místo hledáčku hledák a D800 v tomto ohledu není pozadu. Nádherné okno, které zprostředkovává obraz přes zrcadlo (odtud zrcadlovka).
Fuji X-E1 má elektronický hledáček. Tak a teď bych měl bez dalšího vysvětlování dát automaticky bod Nikonu. Já to ale udělat nemůžu, protože ač jsem si obraz z D800 užíval, ten můj elektronický mi strašně chyběl, tak moc jsem si na něj za ten rok zvykl.
Ne proto, že by nabízel nějaký lepší obrazový zážitek, ale pro zcela jednoduchou a praktickou věc, a sice kontrolu expozice před záběrem. Ano, se zrcadlovkou je postup takový – odhadnu nastavení, vyfotím, zkontroluji na displeji, zjistím, že je to špatně (moc nebo málo světla), přenastavím, znovu vyfotím, znovu zkontroluji a pravděpodobně ještě jednou přenastavím a znovu vyfotím. Kontrolovat musím i další fotky, protože může dojít ke změně světelných podmínek. Já vím, fotím na manuál, tak si za to můžu sám. Ale díky manuální expozici mám minimum špatně exponovaných snímků.

Na E-X1 se podívám do hledáčku, vidím hodně nebo málo světla, otočím clonovým kroužkem nebo kolečkem času, vyfotím a mám hotovo. Na první pokus. Je to úžasná úspora času.

Za hledáček tedy dávám po bodu oběma, skóre zatím 5:3 pro Fuji.

OSTŘICÍ BODY

Technologie neumožňuje zrcadlovkám, aby měly ostřicí body v celém záběru, jsou tedy soustředěny jen kolem středu. Fuji má ostřicí body po celé ploše snímku, výhody netřeba vysvětlovat. Navíc má Fuji možnost nastavit velikost (přesnost) ostřicího bodu v 5 stupních.

Bod pro Fuji – 6:3

RYCHLOST OSTŘENÍ A FOCENÍ

Bez průtahů, už jsem to napsal na začátku, přiznám, že samozřejmě vyhrál Nikon. Jak velký nebo malý to byl rozdíl, uvidíte na videu. D800 není rychlý, je okamžitý. Prakticky nezná prodlevu. Ani X-E1 nikde nebloudil nebo nehledal, ale ten rozdíl tam byl. Dělal jsem pokus se zaostřením na pět různých bodů – Nikon vyhrál s nevelkým náskokem. Výrazně větší rozdíl byl, když jsem domáčkl spoušť a těch pět zaostřených míst vyfotil. Nikon to zvládal prakticky ve stejném čase, u Fuji byla prodleva mezi zaostřením a vyfocením. Koukněte na video …

Jasný bod pro Nikon – skóre 6:4

Vede nám Fuji, ale dávám Nikonu kontumační bod za výborné video, které jsem netestoval a další bod za skvělou baterku, resp. její výdrž.

KONEČNÉ SKÓRE – 6:6

Fuji bych s chutí přidal bod za kolečko časů a clonový kroužek, ale tenhle zápas je přátelák, tak nebudu nadržovat. Ostatně oběma stranám by bylo snadné přidat po pár bodech za to či to. Nikon D800 zůstává i po tomto testu jedním z nejlepších fotoaparátů, jaké jsme kdy měli k dispozici. Velký respekt. Závěr nedělám, udělejte si ho sami.

Nikon D800E (varianta D800 bez anti-aliasing filtru) se dá koupit např. na Megapixelu, Fujifilm X-E1 ideálně v kitu s objektivem (nebo bez) ve speciálce Fujifoto.

… ale ten clonový kroužek, to je něco tak fantastickýho … jak za starejch časů, když se na desce točil pes. Oh yes!

---

Pod čarou rychle „po mém způsobu“ upravené obě horní fotky … a bez cenzury :)