FUJIFILM X-E1 VS. X100S V ŘÍMĚ

nový článek Jirky Růžka

 

V minulém článku jsem slíbil sepsat své dojmy a subjektivní porovnání z focení s fotoparáty Fujifilm X100S a X-E1.

Do Říma jsem jel se svým fotoaparátem Fujufilm X-E1 a protože jsem měl před sebou osm dní a nocí toulek po jednom z nejkrásnějších měst světa, zapůjčili mi ve Fujifilm CZ populární model X100S. Možnost porovnat současného „krále ulice“ s mým modelem starší generace mne potěšila.

Proč je X100S nazýván králem ulice, napoví už seznam vybavení, které jsem vezl s sebou.

SADA 1

• Fujifilm X-E1 a objektivy
• Fujinon XF 14 mm/2.8 R
• Fujinon XF 23 mm/1.4 R
• Fujinon XF 56 mm/1.2 R
• Jupiter 37A 135 mm/3.5
• Fujian 35 mm/1.7

SADA 2

• Fujifilm X100S

Neměl jsem dva fotoaparáty proto, aby mezi sebou soupeřily, ale aby se doplňovaly. Porovnání se samozřejmě nabízelo samo. Lída navíc fotila Instaxem, ale ten dnes vynechám, tady samozřejmě není co porovnávat.

3 VÝHODY X100S

VÝHODA 1 – NEVÝMĚNNÝ OBJEKTIV

Hlavní výhodou je, že nemá výměnné objektivy. Tím pádem neřešíte, co ještě namačkat do kufru a s čím dnes vyrazit do města. I když celá moje sada 1 vážila pouze asi 1,5 kg, hmotnost X100S (nemá cenu říkat mu sada 2) je pod 500 gramů. X100S dáte na krk a jdete. Když ho chcete uložit do malé tašky, nehledáte pro něj místo mezi objektivy a svačinou, vejde se vždycky. A když ne, zůstane vám na krku. Není to kompakt, ale pořád je to velmi malý, lehký a nenápadný fotoaparát.

Pevné ohnisko 23 mm (ekvivalent 35 mm) je samozřejmě částečně limitující, neobsáhne všechno. Je to lehce širší objektiv, na ulici ideální, protože má větší záběr než základních 50 mm, ale příliš ještě nezkresluje a dá se dobře použít i na focení lidí.

Na druhou stranu právě absence možnosti měnit objektivy vás ani nerozptyluje při focení přemýšlením o nejvhodnějším ohnisku a věčným přehazováním skel.

VÝHODA 2 – KOMBINOVANÝ OPTICKÝ/ELEKTRONICKÝ HLEDÁČEK

Na rozdíl od X-E1 má X100S hybridní hledáček s možností přepínat mezi elektronickým a průhledovým hledáčkem, přičemž i v průhledovém se zobrazují různé pomůcky a informace. Že je pohled skrz optický průhledový hledáček naprosto jiný zážitek, než koukání do elektronického (vlastně malého LCD displeje), je každému jasné.

VÝHODA 3 – NOVÁ GENERACE

X100S je osazen novou generací elektroniky, tzn. snímacího a grafického čipu, vylepšen je i elektronický hledáček, pomůcky pro manuální ostření atd. Obecně se dá říct, že elektronika nových modelů by měla být hlavně rychlejší a hledáček by díky vyšší frekvenci měl být příjemnější než u starších modelů.

Výhody papírových parametrů jsou jasné, důležité je ale samotné focení, pohodlí, pocity a samozřejmě kvalita výsledku. Čtěte dál…

VÝHODY X-E1

Napadá mě asi jen jedna a tou je možnost výměny objektivů, což, jak jsem psal výše, může zdržovat a rozptylovat, ale když budu mít Koloseum napasované na milimetr a nemám už kam ustoupit, je výhoda mít možnost nasadit 14mm sklo (je to jen příklad, ale stal se mi před dvěma lety s Nikonem, kdy jsem doma zapomněl 17-35 a mačkal se u plotu s 28-70). Stejně tak když vyšlápnete na vyhlídku na město, je fajn mít možnost nasadit třeba 135 mm a přitáhnout si některý z monumentů.

Nutnost občasné výměny objektivů byla hlavním důvodem, proč jsem kdysi vybral tento model.

Po Římě jsem někdy nosil oba, jindy jsem je střídal podle úvahy, co mne cestou čeká. Cestou z Prahy tam jsem měl na krku X100S, při zpáteční cestě X-E1 s 56/1.2.

---

Fotil jsem hodně a Lída s Jirkou mě za to samozřejmě už po pár hodinách nesnášeli. Měli (oprávněný) pocit, že je brzdím a každé tři kroky (tak to nebylo:) se zastavuji. A nejen, že se zastavuji, ale zastavuji i je, pokud šli ve stejné rovině se mnou, protože hlavně ve chvílích, kdy jsem fotil se širokým 14mm sklem, mi skoro pokaždé trošku vlezli do záběru. Kdyby tam vlezli víc, nic by se nedělo, ale mít v rohu každé druhé fotky malý kousek Lídiny čepice nebo rameno, v jednom případě i půlku slunečních brýlí … asi chápete. Musel jsem počkat, až poodejdou dál (nebo couvnout, když se přede mnou zastavili), nebo je pokaždé zastavit a udržet za sebou. Na druhou stranu ve městě plném turistů jsem si musel brzy zvyknout na to, že kousek čepice nebo něčí ruka zleva či zprava je samozřejmost. Tímto také oběma děkuji za jejich trpělivost, většinou to snášeli velice statečně.

JPG A POLOAUTOMATICKÝ REŽIM

Samozřejmě jsem si chtěl domů přivézt hezké fotky, ale byl jsem na dovolené a necítil jsem žádnou odpovědnost za kvalitu. Protože už jsem si zvykl na výbornou kvalitu jpg výstupů z X-E1, přišlo mi zbytečné trápit se doma s převodem z rawu. A dovolil jsem si další dovolenkový luxus, abych nemusel pořád přenastavovat expozici (světelné podmínky se někdy měnily záběr od záběru), fotil jsem téměř celou dovolenou v režimu pevně nastavené clony, automatického ISO a občas i automatického času se spodním limitem, aby fotky nebyly pohybové mázlé. Dolaďoval jsem pomocí ovladače korekce expozice.

X100S – DOJMY Z FOCENÍ

Konstrukčně daná jednoduchost X100S je skvělá a focení s ním je hodně o pocitu svobody. Musím ocenit jeden důvtipný a možná nedoceněný kus hardware X100S a to je kovová krytka objektivu. Na objektiv se pouze narazí a drží tak, že nehrozí její uvolnění a hledání na dně tašky nebo dokonce ztráta. Stejně snadno se sundá, jednoduše se stáhne. S rychlostí fotoaparátu jsem neměl žádné problémy, oba jsem nosil v režimu sleep – po namáčknutí spouště se probudily. Kdybych měl stíhat nějaké opravdu rychlé akce, pak bych na čas probuzení (cca 1 sekunda) asi nadával, ale do takové situace jsem se nedostal. Ostření bylo přesné a dostatečně rychlé, tady jsem si žádné limity neuvědomoval.

Ještě jedna věc se mi líbila a tou bylo tiché focení. Tento režim mám na X-E1 také, ale je celkem k ničemu, v praxi znamená jen to, že nejde interní blesk. Na to ale stačí nechat jej v zacvaklé poloze. U X100S tiché focení znamená skutečně to, že není slyšet zvuk závěrky. Nevím, jestli za to může centrální závěrka (můj má štěrbinovou), ale je to příjemné. Je to zároveň nezvyk, protože někdy nevíte, jestli jste vyfotili nebo ne, ale možnost úplně vypnout zvuk není k zahození.

Ovládací prvky jsou trochu jinak, než jsem zvyklý. Nevím, proč třeba výběr ostřicího bodu je na mém X-E1 směrem dolů a na X100S přesně opačně. Nejen ze zvyku upřednostňuji spodní směr, mému palci to přijde ergonomičtější. Ale to jsou drobnosti a každý si na svůj fotoaparát časem zvykne a neměnil by.

Až na tyhle rozdíly se mi s X100S fotilo pohodlně a neměl jsem pocit jiného a neosahaného fotoaparátu. Jen ta kompaktnost a dokonalý retro design dělaly z focení jiný zážitek. Jinak jsem si v ničem neuvědomoval, že fotím přístrojem nové generace. Práce s ním v tomto směru nebyla ani lepší, ani horší. Až na jednu výjimku a tou byl …

HYBRIDNÍ HLEDÁČEK

Paradoxně jedna z výhod se pro mne ukázala jako celkem otravná věc. Během doby práce s X-E1 jsem si natolik zvykl na fakt, že expozici vidím už před stisknutím spouště, že mi přišlo vyloženě protivné muset po každém záběru kontrolovat, jak fotka dopadla. Další nepříjemnou věcí bylo, že kompozice v průhledovém hledáčku neodpovídá stoprocentně kompozici výsledného snímku, zvláště ve spodní části kus přidává. V důsledku toho jsem se brzy rozhodl používat pouze elektronický hledáček. Jenže tady asi zapracovala moje nedokonalá znalost ovládání přístroje a nebyl jsem schopen ho trvale zapnout. Mohl jsem si ho před záběrem přepnout, ale po záběru tam opět naskočil optický. Nevím, jestli to jde nebo ne, ale ke konci už jsem s X100S fotil nejčastěji přes displej. Jako turista, což jsem ostatně byl.

X-E1 A OBJEKTIVY – DOJMY Z FOCENÍ

Těžko čekat nové dojmy od přístroje, který důvěrně znáte. Nepřekvapil ani nezklamal, zklamala jen jedna SD karta, takže nemám fotky z Fora Romana, Panteonu, Andělského hradu, Kapitolského náměstí atd. Při prohlížení tam fotky byly a druhý den byly místo náhledů otazníky. Nic, byla to jen dovolená a určitě jsem v Římě nebyl naposledy, navíc jsem na stejných místech fotil i minule s Nikonem. Ale zamrzí …

S X-E1 jsem fotil zásadně přes hledáček a to, možná v kombinaci s objektivy, mi možná dávalo víc pocit, že fotím fotoaparátem a ne kompaktem. Že fotím se starším modelem, jsem nijak nepocítil, komfort byl stejný, rychlost byla stejná.

Měl jsem s sebou všechny tři Fujinon objektivy a dva manuální. Fujinony 14 mm a 56 mm byly jasná volba, 23 mm jsem původně brát nechtěl, protože je to stejné ohnisko, jako má X100S. Díky zanedbatelné velikosti a hmotnosti jsem jej nakonec vzal a hodil se třeba při nočních toulkách, když jsem X100S nechal v hotelu a vzal vyvětrat ten svůj.

Abych měl s sebou něco delšího, zvolil jsem manuální Jupiter 37A 135 mm/3.5. V porovnání se zbytkem arzenálu je to slušné přibližovadlo a opět to byly jeho kompaktní rozměry a hmotnost, které rozhodly v jeho prospěch. Naopak kilový Jupiter 21A 200 mm zůstal doma.

Posledním objektivem v mé cestovní sadě byl Fujian 35 mm/1.7. Je to také manuální objektiv s bajonetem C-mount a je určen pro průmyslové a bezpečnostní kamery. Je tak malý a lehký, že v jeho případě vůbec nebylo o čem přemýšlet. A je s ním sranda, ale o tom za chvilku…

Většinou jsem s sebou nosil jeden až dva objektivy. Pokud dva, byly to 14 mm a 135 mm nebo 14 mm a 56 mm. Když jen jeden, byl to 23 mm, 35 mm a poslední den 56 mm.

FUJINON XF 14 MM/2.8 R A 23 MM/1.4 R

Oba objektivy ohodnotím stejně, protože bych psal to samé dvakrát. Precizní, příjemné a naprosto bez výhrad. Nic vás nenutí o nich přemýšlet, jsou součástí celku.

Jeden na nejširší záběry, druhý na běžný street. Dojem – nenápadná profesionalita.

JUPITER 37A 135 MM/3.5

Nejčastěji jsem s ním fotil na vyhlídkách, vždycky s gumovou sluneční clonou. Je manuální, ale hezky se s ním ostří a třeba na těch vyhlídkách ostřit ani nebylo třeba, v silném slunci jsem fotil s clonou kolem 11 a 16 a ostření bylo většinou nastavené na nekonečno. Jako kratší teleobjektiv do města rozhodně stačí, s 200 mm už bych často fotil každou střechu zvlášť. Dojem – změna a příjemný zážitek.

FUJINON XF 56 MM 1.2 R

Poprvé jsem ho použil až večer před odjezdem a už jsem ho nesundal. Čím dál víc se chválím za to, že jsem se rozhodl správně a koupil si ho, protože tohle je Pan objektiv. V jeho případě při každém záběru víte, že máte nasazenou právě 56/1.2, nejde si to neuvědomit. Dojem – radost a respekt.

FUJIAN 35 MM/1.7

Tuhle kuriozitu jsem si nechal na konec. Fujian nemá s Fujinonem ani Fujifilmem nic společného, je to čínský objektiv a jak jsem psal, je určen pro průmyslové a bezpečnostní kamery. Koupil jsem ho ze srandy na Ebay asi za 500 Kč a nic si od něj nesliboval. V Římě jsem asi dva dny fotil jen s ním a byla to pro mne největší zábava. Je samozřejmě manuální, ale ostří se s ním překvapivě snadno. Světelnost 1.7 je výborná. Je charakteristický ostrým (až překvapivě ostrým) středem a naprosto šílenými okraji fotky. Jednou připomíná lensbaby, jindy Petzval nebo kurvítka na Instagramu.

Fiat 500 vypadá na fotce jako angličák a obří památník Garibaldiho s auty a stromy kolem působí dojmem, že by mohl být posazen do krajiny k elektrickým vláčkům. S tímhle objektivem jsem si opravdu užil nejvíc a baví mě i výsledky. Dojem – zábava.

KVALITA FOTEK

Jak vidíte na ukázkách, na dovolené je možné si dovolit fotit v automatickém nebo částečně automatickém režimu. Šum jsem nemusel řešit ani jednou, i když řada fotek byla focena na ISO 6400 (neříkám, že tam není, ale nemusel jsem nic odšumovat nebo kvůli šumu vyhazovat). V tomto směru jsem opět mezi oběma fotoaparáty nenašel rozdíl.

Přesto mi fotky x X-E1 přijdou lepší. Mají příjemnou saturaci a dynamický rozsah, fotky z X100S mají na můj vkus moc kontrastu a tím pádem i saturace. Oba fotoaparáty jsem se přitom snažil mít nastavené stejně.

Pořád mluvím o výstupu do JPG. Nepochybuji o tom, v RAW by oba fotopřístroje podaly shodný nebo velice podobný výsledek, ale z důvodů, které jsem popsal, jsem do RAW fotit nechtěl a ani příště na ulici nebudu.

 

Na názor, že první generace X fotoaparátů poskytovala lepší JPG fotky, jsem narazil už víckrát, teď se mi potvrdil osobní zkušeností.

ZÁVĚR

Když sečtu všechny zmíněné plusy a mínusy a přičtu fakt, že nejdůležitější je výsledná fotografie, musím za mého osobního vítěze prohlásit starší model X-E1.

Tím neříkám, že je X100S špatný přístroj ani že by mne zklamal, užil jsem si s ním, bavil mne a pořídil jsem s ním spoustu fajn fotek. Ale protože potřebuji měnit objektivy, kupoval bych případně X100S pouze jako druhý přístroj, ten, který bych mohl mít denně u sebe na běžné focení. Na ulici, na dovolené atd., a to pro mne znamená většinou focení do JPG. X-E1 má tak dobrý JPG výstup, že i když všechno důležité fotím do RAW + JPG, v naprosté většině případů mi pak jako zdroj pro další úpravy stačí právě JPG. Právě pro tento rozdíl, pokud bych někdy v budoucnu kupoval „stovku“ do kapsy, byl by to možná spíš starší model X100, který mě jako první oslnil svými fotkami v JPG a nasměroval k pozdější koupi X-E1.

Děkuji Fujifilm CZ za půjčení X100S a nevím, jestli mi ještě někdy něco půjčí :) Ale aspoň vidíte, že vám jen nemažu med kolem úst a když Fuji chválím, musím k tomu cítit důvod. A těch důvodů mám pořád dost.