Středoformát jako běžný foťák? (fujifilm GFX-R)

Je možné používat středoformát jako běžný foťák?

V době digitální, to až dosud možné nebylo. Středoformáty byly pomalé a extrémně drahé, z tohoto důvodu byl nesmysl uvažovat o digi-středoformátu jakožto o běžném foťáku na focení „venku“.

Doba se však mění a s dnešním bezzrcadlovkovým středoformátem GFX R (příp. GFX-S nebo i Hasselblad X1D), už můžete vyrazit, protože rychlost už je dostatečná a cena spadla z částek, které se udávaly minimálně ve zlomcích milionu korun, na úroveň top modelů full frame zrcadlovek (aktuálně již pod 90tis.Kč!)

Já za poslední rok vzal středoformát GFX na cesty 2x. Vloni do USA a aktuálně jsem se vrátil z cesty po Indii . Zatímco v USA jsem sebou měl k fotoaparátu zoom GF 32-64/4 a portréťák GF 110/2, do Indie jsem vyrazil jen s jedním „miniaturním “ objektivem GF 50/3,5

Proč jsem upřednostnil GFX-50R před GFX-50S?

Tyhle fotoaparáty jsou technicky téměř identické (viz srovnávací tabulka) Konstrukce modelu R je mi ale bližší. Hledáček na straně a celkově kompaktnější rozměry rozhodly. Model S je přeci jen stavěný více jako profi ateliérový fotoaparát a má větší možnosti doplňujícího příslušenství

---

Nejdříve trochu o technice

Něco o cropu (anticropu) a odlišném poměru stran

Jelikož je MF (medium format) větší než fullframe senzor, je třeba přepočítávát ohniska objektivů a jejich DOF (hloubku ostrosti) „anticropem“. GFX senzor má ale jiný poměr stran (4:3 vs 3:2u FF) a tak je to trošku složitější. Aby se to co nejvíce zjednodušilo, základní výpočet vychází z rozdílu úhlopříček obou senzorů.

Základní rozdíly fullframe a GFX senzorů (dále MF):

• poměr stran 4:3 u MF vs 3:2 u FF
• fyzický rozměr senzoru u MF je 44x33mm u FF 33x24mm
• z toho vyplývá, že:
  • plocha GFX senzoru je o 67% větší
  • základní crop faktor je x 0,79
• pokud ale budeme chtít fotit do čtverce (což je například můj oblíbený formát ) nebo do poměru 4:3 (což je zase oblíbený formát např. profi portrétistů , jelikož obálky většiny světových časopisů se pohybují okolo tohoto poměru stran), bude situace s velikostí plochy i cropu jiná:
  • plocha senzoru je pak proti FF téměř dvojnásobná (+88%)
  • crop faktor je v tom případě také odlišný a to x 0,73

poznámka : Clona se nepřepočítává! Clona je fixní hodnota, od které se odvíjí expoziční trojuhelník – přepočítává se pouze hloubka ostrosti, která odpovídá určité cloně na FF. To není totéž – to je častý omyl zejména při porovnáváni FF vs APS-C např. – viz tento článek

• 

---

Rozměry, váha a cena

GFX R má se svými 775g dokonce nižší váhu, než běžné profi zrcadlovky například Canon 5D IV(890g) nebo NIKON 850 (cca1kg) a fullframe bezzrcadlovky dnes váží jen o málo méně (např SONY A7R IV 665g.)

Rozměrově se také o nějaký zásadní rozdíl nejedná (viz obrázek)

Dokonce ani ve váze s nasazenými základními světelnými zoomy, nejsou rozdíly velké* SONY set- 1,55kg, GFX set – 1,65kg , Canon 1,75kg , Nikon 2kg

No a pokud si srovnáme ceny se základními světelnými zoomy, překvapivě zjistíme, že střední formát už není nejdražší ani mezi FF :

---

Obecné výhody středního formátu

Přestanu už s porovnávacíma tabulkama a zmíním se jen rámcově o obecných výhodách MF . Díky většímu senzoru jsou to :

• vyšší dynamický rozsah (cca 12EV)
• vyšší DR i na vysokém ISO
• výkon na vysokém ISO
• vysoké rozlišení 50mpx+
• high-end objektivy, které vykreslí více než 100mpx
• barevná hloubka a přesnost podání
• pro profíky důležitý argument „fotím tím nejlepším“ :)

---

… a jdeme na praktické zkušenosti

TEST 1. – se zoomem a portréťákem v New Yorku

Na pár dní jsme pracovně vyrazili s kolegou Pavlem Vávrou no NY a okolí a tak jsem se svolil k tomu, že zatnu zuby a vyměním své lehoučké fujifilm X foťáky, za výše uvedenou techniku. Vše jsem zabalil do malinkého 5l batůžku SLING 5L od peak design, nasadil středně široký PD popruh na tělo a vyrazili jsme.

První pocit byl : „je to návrat do doby, kdy jsem fotil na zrcadlovky“ (canon 5DIII + L objektivy). Co se týká objemu, jsem na tom byl určitě teď lépe a co se týká váhy, bylo to asi podobné.

Samozřejmě je tu jedna z největších výhod bezzrcadlel a to elektronický hledáček (pokud je kvalitní). Vidět scénu v hledáčku přesně tak, jak bude vypadat na fotce, je obrovský pokrok a kdo to zakusí, se už nikdy k zrcadlovkám nevrátí, navíc GFX-R má krásně velký, detailní a kontrastní hledáček a ještě k tomu na levé straně (co víc si přát :) ) Velký elektronický hledáček na straně – velké mechanické ovladače (+/-EV , čas) a clonový kroužek na objektivu, kvalitní citlivý joystick na výběr ostřícího bodu- tohle je pro mně ideál ovládání.

Jako miniúkol jsem si určil udělat Pavlovi set portrétů + nějaké street fotky. Tady můžete vidět některé výsledky:

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Příjemné bylo, že i ve světovém centru jakým je NY, na mně jiní fotografové „uznale“ pokyvovali, ukazovali palec nahoru a párkrát mně i zastavili aby si o GFX pokecali :) ,

Ostření během focení bylo ucházející. Není to sportovní foťák, ale taky ne žádný ateliérový neohrabaný medvěd. S použitím většího ostřícího bodu a joysticku jsem fotil v pohodě i živé scény na ulici.

• 

• 

Nepříjemné bylo, že jsem si k PD popruhu nevzal stativovou destičku a foťák jsem tak mohl uchytit pouze v horních úchytkách. Díky tomu, že zoom objektiv i portréťák je těžší než tělo, docházelo k nepříjemnému překlápění fotoaparátu směrem dopředu a bylo to fakt k vzteku! Přitom stačilo mít klasické PD uchycení vlevo nahoře a dole pod foťákem (za st.destičku) a foťák bych mohl mít pohodlně a stabilně zavěšený u boku – vyzkoušeno po příjezdu)

Doma jsem se pak pár dní tetelil blahem nad krásnými daty z foťáku …. ale stejně nakonec vyhrála fujifilm X řada, díky velikosti, váze a dostatečně kvalitnímu výstupu. Následujících několik cest do světa jsem na GFX jako foťák, který bych chtěl sebou ani nepomyslel. …. a pak přišel „miniaturní“ objektiv 50/3,5 na který jsme dlouho netrpělivě čekali. To byla ta pravá chvíle na druhý test.

---

TEST 2. – s „miniobjektivem“ GF 50/3.5 v ulicích INDIE

Abych GFX pořádně zapřáhl, nevzal jsem si do Indie žádný jiný menší foťák z X řady a dokonce ani žádný jiný objektiv, než zmíněný GF 50/3.5 (36/2.5 FF/4:3).

Upřímně to už začíná být na pováženou, jestli tenhle foťák nemá ambice být i cestovní. S tímhle objektivem je to totiž „lehký“ set, těsně přes 1kg (1.110g). Objektiv je super univerzální a dají se s ním dělat jak portréty tak i reportáž. Otevřená clona dává bezkompromisní výsledky a rozdíl ostrosti mezi clonou 8 nebo 3.5 nevidím ani v rozích. Navíc na rozdíl od velkých objektivů o kterých jsem psal výše, je s ním tělo krásně vyvážené a není problém jej nosit i na krku.

Na otázku, jestli světelnost 3.5 není málo na portrét, asi odpovím nejlépe fotkou. Nezapomínejte, že DOF se přepočítává u 4:3 poměru jako 2,55 na FF. Nic omezujícího na tom nevidím, specializovaný portréťák to není, ale vykreslení je boží a hl. ostrosti přesně taková, jakou si u portrétu přeju. Pokud by to někomu nestačilo a chtěl by menší DOF je tu o něco větší objektiv GF63/2.8 (cca 50/DOF2 na FF)

• 

• 

• 

A teď jednu kritickou poznámku: když jsem zkoušel využívat manuálního ostření za pomoci kontrastních hran (focus peaking), měl jsem opravdu velký odpad. Přitom na mém oblíbeném kombu fujifilm X-Pro + manuální mitakon 35/0.95 takto ostřím s 90% úspěšností. Myslím že je to nějaký bug, který v tom obrovském množství dat z 50mpx senzoru špatně vyhodnocuje kontrast ostrých hran. (snad se to nějakým novým FW vyřeší)

Každopádně klasické AF ostření při větším ostřícím bodu (u kontrastního ostření je větší bod vždy výhoda) je dostatečné a dokonce jsem občas využíval i automatické ostření na obličej (ne na oko, to je pomalejší a ani není nutné při této DOF)

• 

• 

• 

• 

• 

Kvalita a množství dat

Na tohle se dá koukat pozitivně i negativně :). Pozitivní je, že si fotograf může prohlížet na svém monitoru neuvěřitelné detaily, které sice nikdo (kromě něj na svém monitoru) nikdy neuvidí, ale je to krásné. Reálná maximální využitelnost dat, kterou je schopen divák na vytištěné fotce vidět, pokud se na ni dívá jako na celek, je okolo 15-17megapixelů (vyzkoušeno na mnoha testech v tiskovém studiu). Další výhoda je možnost i zásadně ořezávat fotku, což sice asi není žádná výhoda pro zkušeného fotografa, který komponuje fotku vždy už při focení, ale na druhou stranu můžete využít crop pro změnu „ohniska“ ( menšího úhlu záběru) bez ztráty kvality pro tisk, takže například ze zmíněného 50mm objektivu vycropujete v tiskové kvalitě klidně i 70mm (odhad). Nevýhoda je jasná: obrovské množství dat, která se hůře uskladňují a jsou náročnější na výkon počítače.

---

Shrnutí

Představte si, že máte k dispozici jakýkoli fotoaparát a objektiv bez ohledu na cenu. Já, díky tomu, že pracuji ve fotoprodejně tento komfort mám. Mám k dispozici všechny objektivy a foťáky od Fujifilmu, Panasonicu i Sony + navíc Hasselblad. Přesto všechno budu nadále upřednostňovat Fujifilm řadu X čili APS-C senzor, před středním formátem a FF od Sony .

Tím nechci říct, že obrazová data nejsou nejlepší ze středního formátu GFX. Samozřejmě že jsou! Dokonce je ten foťák koncepčně dokonalý z pohledu ovládacích prvků. Kdykoli bych dělal pro někoho komerční zakázku sáhl bych po něm. Proti FF Sony je to nejen věc prestiže a odlišení (na kterou slyší zadavatele zakázek), ale hlavně se ten fotoaparát daleko příjemněji ovládá a má lepší hledáček.

Situace by byla jiná u akčního (sportovního) focení, to by bylo možné fotit pouze s GFX 100, no a to už je docela drahá sranda. Jako alternativy by zůstaly např. SONY A9II nebo fujifilm X-T4.

Každý fotograf má své priority a ty Vaše mohou být zcela odlišné od mých. Já fotím hlavně portréty, reportáž (dokument) a občas krajinky nebo wildlife. Moje priority jsou tedy poskládány takto (pořadí od nejdůležitější) :

1. ovládání (mechanické prvky)
2. hledáček = komfort používání
3. velikost a váha
4. cenová náročnost (vč.objektivů)
5. odolnost
6. kvalitní objektivy
7. šum na high ISO (6400+) ( vadí mi barevný šum, ne strukturový)
8. rychlost (zejména výkon AF-C)
9. DR rozsah (+ průběh dle ISO)
10. rozlišení
11. moire
12. video funkce

Z důvodů které jsem psal v předchozím odstavci a které jsou vidět i v grafu, pro mne stále stále zůstává číslem jedna fotoaparát X100F (nebo novější X100V) a jako druhý v pořadí X-PRO3 s výměnnými objektivy. Nově ale bude pořád někde vzadu v hlavě vyskakovat „VEM SI TO GFX Marceli! vem si ho!!“ :), vím že je to iracionální, ale asi se toho nezbavím.

---

Dodatek

Když se mně předevčírem zeptal jeden člověk, který mi nabízel práci: „čím vlastně fotíte?“, vyhrkl jsem „tím nejlepším co teď existuje, STŘEDOFORMÁTEM Fujifilm!“

….že to bylo účelové? No a co ….zabralo to, tu práci jsem dostal ! :) *

*ono to na jednu stranu může znít idiotsky, ale pokud se na to kouknete z psychologického pohledu, je to reálnější než se zdá. Zadavatelé zakázek z korporátu sice mohou rozumět, ale většinou nerozumí fotkám. Rozhodují se na základě: 1) fotografovy práce (subjektivní), 2) reference (ty jsou u 50% fotografů smyšlené nebo nadhodnocené), 3) používané techniky (objektivní) a právě ten jediný objektivní argument může být ten neochvějný pilíř na základě kterého, si u svých nadřízených obhájí svou volbu. („strejdové“ jeho nadřízeného totiž taky fotí na „fulfrejm“ a s tímto argumentem tedy nemusí nijak zabodovat)

Takže asi tak :)

Na vaše otázky rád odpovím (případně doplním článek) a pokud se Vám článek líbil, budu rád za sdílení.

Pokud budete mít specifické či technické otázky, je lepší se obrátit na Pavla Vávru ve http://www.fujifoto.cz protože to je největší specialista ne středofotmáty v ČR.

Váš

Marcel Konečný

https://www.instagram.com/marcelkonecny

https://www.facebook.com/marcel.konecny